Obsah článku:

📝 Plánování

Než jsme odjeli, sepsali jsme si, co všechno potřebujeme zařídit a sbalit. Krásně jsme zužitkovali checklisty, které jsme si nadělali při našem cestování po Itálii rok předtím. Stačilo jen odškrtávat.

Jídlo a vybavení

Jídlo jsme si naklikali na Košíku a na Aktinu. Při nakupování zásob jsme porovnávali hlavně trvanlivost, chuť a cenu (v tomhle pořadí). Na místě jsme si už jen dokupovali čerstvé ovoce a zeleninu. Občas nějakou tu lokální šunku nebo korbáčik.

Většinu outdoor vybavení už jsme měli z minulých let, stačilo dokoupit jen pár věcí na Decathlonu a bylo hotovo.

Zásoby na 3 týdny:

• 9 kg Many v prášku

• 90 proteinových tyčinek

• 30 balení luštěnin a ořechů

Zázemí

Před odjezdem jsme potřebovali vyřešit, kde a jak budeme spát a převážet zásoby. Naštěstí se naši hodní tátové, Míra a Pavel, rozhodli spojit síly a trochu nám s tím píchnout.

Jeden z tátů nám půjčil minivan a druhý do něj vyrobil vestavbu podle našeho plánku. Do auta pak stačilo nastrkat bedýnky a matračku… tadááá a náš baráček na kolečkách byl v tu ránu na světě. Děkujeme!

Vestavba do minivanu:

🗺️ Cestopis

Cestovali jsme po horách na severu Slovenska od 4. do 26. července 2023, v teplotách 9—29 °C. Trasu jsme si rozdělili do třech oblastí.

Trasa:

1. Malá a Velká Fatra

2. Nízké Tatry

3. Vysoké Tatry

(odkaz na online mapu všech bodů zde: Mapy.cz)

1 / Malá a Velká Fatra

Jak nám to šlo:

• 👣 Každé ráno jsme startovali hodinovou procházkou okolo kempu (zkuste funkci Výlet po okolí v Mapách.cz).

• 👣 Většinu kroků jsme nachodili na ferratách. Jsou tu hned dvě a dají se spojit s pořádným výletem.

• 👣 Auto jsme si v kempu záměrně postavili na druhé straně, než kde byly umývárny. Nezdá se to, ale každý den nám to dalo tisíce kroků do plusu :–)

Kdy jsme tu byli:
4. — 8. července 2023

Kde jsme nocovali:
kemp Trusalová

Kolik jsme nachodili:
~210 000 kroků

Kde medvědi dávají dobrou noc

04/07/2023

Navečer přejíždíme hranice. Naši první noc na Slovensku se rozhodujeme přespat na divoko, jen tak u rybníka kdesi za Žilinou. Taková romantika!

Teda aspoň do tý dobý, než se objeví místní rybář… ten – když nás vidí, jak si tu tak bezstarostně popíjíme a hrajeme deskovky – se k nám nakloní s přátelskou radou, že „k rybníku chodia večer piť medvede“. Umm, co?! Rychle se sbíráme a celý připosraný pelášíme do auta přečkat noc 😀

Retrokemp v lese

05/07/2023

Po zkušenosti z minulý noci už si raději hledáme normální kemp jako normální lidi. Po chvíli googlení vybíráme lesní autokemp Trusalová, ve kterém se doslova zastavil čas. Na recepci tu sedí kouzelná bábuška s děduškou, kteří si zrovna dopřávají dopolední siestu se zákusky a chlebíčky s vlašákem. Nikam to neženou, jedou slow-life!

Zajímavou kuriozitou byl Němec vedle nás. Ten si ze starýho pohřebáku udělal stylový obytňák, ze kterýho vytahoval dřevěný boxy na jídlo ve tvaru rakve. Člověk by řekl, že je to jen recese, ale ten chlap to bral fakt smrtelně vážně.

Malá Fatra

06/07/2023

Poprvé vyrážíme do hor. Náš cíl je ferrata HZS na Martinské Hole – nenáročná lezecká procházka v srdci Malé Fatry.

Trasa vede korytem horského potoka a kolem vodopádů. Skála tu bývá mokrá a uklouzaná, tak bacha, ať si nesedřete kolena jako my :D

Velká Fatra

07/07/2023

Opět vyrážíme na skálu, tentokrát do Velké Fatry na ferratu Dvě věže. Chytli jsme dobrý počasí a lezení jsme si hrozně užili. Ferrata má snad 10 výstupů, každý s různou obtížností (A–C). Trasy jde navíc různě kombinovat přes lanový mosty, takže se tu člověk vyblbne fakt dosyta.

Po celodenním lezení jsme si pak dopřáli odměnu a navštívili vyhlášenou salaš Krajinka, kousek od Ružomberoku. Dáváme si brynzový halušky a strapačky se zelím. Oblizujeme se až za ušima a s sebou do kempu si ještě kupujeme jejich žinčicu a hromadu sýrů. Ňááám!

Příprava na hlavní chod

08/07/2023

Blíží se zlatý hřeb (nebo spíš hřeben) našeho tripu po Slovensku – přechod Nízkých Tater od západu po východ. Plánujeme trasu, kontrolujeme zásoby a balíme. Zjišťujeme, že nacpat 30 kilo věcí do dvou báglů není úplně prdel 🫢, ale nakonec se přeci jen vejdeme. Uff.

Večer už jen relaxujeme u MASHe a užíváme si všech těch sýrových dobrot, které jsme si koupili v salaši.

2 / Nízké Tatry

Jak nám to šlo:

• 👣 V téhle etapě jsme přešli Nízké Tatry od západu na východ. O kroky tu nouze nebyla :D

• 👣 Během šestidenního pochodu jsme pokořili celou hřebenovku (rovných 100 km).

Kdy jsme tu byli:
9. — 14. července 2023

Kde jsme nocovali:
útulny po cestě

Kolik jsme nachodili:
~340 000 kroků

Čerství a plní síly

09/07/2023

První den přechodu. Přijíždíme do Donoval, auto necháváme na parkovišti u pivovaru a vyrážíme na pochod. Cestou potkáváme lidi, který šli trasu opačným směrem – my jsme čerství a plní síly, oni od pohledu vyčerpaný a strhaný. Dochází nám, že na konci budeme vypadat úplně stejně.

Přespáváme v útulně Hiadeľ. Je to naše první noc v divoký přírodě a podle toho to vypadá. Z večerních zvuků, který přicházej z lesa, jsme dost nesví a moc toho nenaspíme. Kolem půlnoci se tu navíc zjeví týpek, který po chvíli zase zmizí. Nikdo neví kam.

Došla šťáva

10/07/2023

Druhý den pochodu. Jsme na suchu a zoufale hledáme zdroj vody. Mapa hlásí pramen asi kilometr bokem od nás, ale má to háček. Hlídaj ho dva psi místního bači. Naštěstí se nám je podaří odlákat stranou a v mezičase dotankovat vodu do lahví. To jsme je přechcali!

Noc přespáváme v útulně Ďurková. Ta má za nás asi nejlepší poměr cena/výkon – dá se tu pohodlně přespat, člověk dostane dokonce i snídani, ale pořád to má tu správnou horalskou atmosféru. Z lidí je tu cítit úcta k přírodě a pokora k horám.

Na vrcholu sil

11/07/2023

Třetí den pochodu a nás čeká nejnáročnější část trasy. Celý dopoledne stoupáme a stoupáme, na hřebeni nás to pak málem odfoukne, ale ustojíme to! Odměnou jsou nám výhledy na protější Vysoké Tatry a skvělý oběd na chatě Kamenička.

Odpoledne se drápeme na Ďumbier, nejvyšší vrchol Nízkých Tater. Pro Míšu jsem si tu naplánoval malé překvapení – slavíme totiž její narozeniny a já pro ní mám celou dobu v krosně triko Metallica, kterou má tak ráda. Může se to zdát jako blbost, ale věřte, že po třech dnech trekování bez sprchy má čerstvý triko (klidně i bez loga metaliky) cenu zlata. Večer přespáváme na věhlasné chatě Štefánička a dál oslavujeme ☺️

Into the wild

12/07/2023

Čtvrtý den pochodu. Přecházíme ze západní strany Nízkých Tater do východní „divoké“ části, ve které je o poznání míň lidí (skoro nikdo). Zjistili jsme, že panenská příroda má své výhody i nevýhody. Dobrý je, že tu například najdete nekonečný množství borůvek, protože je nemá kdo sbírat. Horší je, že cestou šlapete po zmijích a bojíte se, kde na vás vyběhne medvěd.

Odpoledne přicházíme ke spartánsky zařízené útulně Ramža a dost se nám uleví. Je tu bezpečí, pramen s vodou a konečně potkáváme zase nějaké lidi. K večeři si dáváme nasbírané borůvky spolu s manou a jdeme spát. Kolem druhý ráno nás ještě vzbudí pozdní příchozí, podivná skupinka lidí se psy. Nechápeme, že si tu někdo troufne chodit po tmě mezi medvědama, ale holt každej má svůj práh adrenalinu jinde.

Hrajeme prší

13/07/2023

Pátý den pochodu. Od rána do večera leje jak z konve, po pár hodinách se voda dostává i skrz nepromokavou membránu pohorek a morálka nám letí dolů. Další místo k přespaní je 20 kiláků před náma, takže nezbývá, než zatnout zuby a šlapat dál.

Odpoledne se protrhají mraky a ten den poprvý vykoukne slunce. V tu chvíli se před náma v dálce objeví útulna Andrejcová. Sláva! Trochu zklamáním jsou pro nás spolu-nocležníci v útulně. Většina lidí nás upozorňovala na podivnou ego-auru spojenou s tímhle místem, a nám se to bohužel potvrdilo. Pokora, kterou jsme cítili třeba o pár dní dřív v Ďurkové, byla ta tam. Škoda.

Jdeme do finále

14/07/2023

Šestý (a poslední) den pochodu. Čeká nás finální rovinka, teda spíš kopec, nejvyšší vrchol východní části Nízkých Tater – Kráľova hoľa. Nahoře míjíme dominantu, přes 60 let starý vysílač, a sbíháme ostrý sešup dolů do vesnice Telgárt.

Cestu zpátky si plánujeme vlakem přes Banskou Bystricu, ve které si po šesti dnech v horách dopřáváme jako odměnu noc v hotelu. V pokoji sušíme hadry promáčený z předchozího dne, takže to tady brzo smrdí jak v Cařihradě. Věřím, že z nás měl pak house keeping velkou radost.

3 / Vysoké Tatry

Jak nám to šlo:

• 👣 Většinu kroků jsme nachodili na trekách pod tatranskými štíty.

• 👣 Každý den jsme šli navíc hodinu pěšky do Tatranské Lomnice na nákup.

• 👣 Auto stálo celou dobu na místě, takže se v něm samozřejmě vybila baterka. Pak už jsme chodili pěšky úplně všude 😀

Kdy jsme tu byli:
15. — 27. července 2023

Kde jsme nocovali:
kemp Leharo

Kolik jsme nachodili:
~460 000 kroků

Přesun do kempu

15/07/2023

V Banské Bystrici ještě stihneme navštívit muzeum z druhý světový a pak už se konečně vracíme zpět do Donoval k autu.

V Donovalském pivovaru si dáváme skvělý oběd a hledáme na netu autokemp. Do oka nám hned padne Leharo Camping, voláme, jestli maj volno, a máme štěstí. Razíme tam.

Kontrola zásob

16/07/2023

V kempu jsou moc milí majitelé, pro své hosty by se rozkrájeli a dělají, co jim na očích vidí. Vybrali jsme dobře ☺️ Během dne kontrolujeme zásoby a děláme údržbu. Odpoledne vyrážíme ještě do Decathlonu dokoupit nějaké vybavení a pak už jen odpočíváme a užíváme si famózní výhledy na Lomnický štít.

In the Ghetto

17/07/2023

Hned ráno vyrážíme na procházku kolem Staré Lesné obhlídnout okolí kempu. U potoku procházíme romským sídlištěm a tiše si u toho pobrukujeme In the Ghetto od Elvise. Kulturní zážitek nám umocňuje místní patrola s koštětem. Moc se tu nezdržujeme a raději se rychle vracíme směrem ke kempu.

Retrovýlet

18/07/2023

Na dnešek jsme si naplánovali celodenní výlet do Tatranské Lomnice, filmové kulisy Anděla na horách. Chlad z hor tu člověk cítí dokonce i v červenci – čas tu totiž tak trochu zamrzl. V porovnáním třeba se sousedním Starým Smokovcem je tu všechno dost oldschool, nebo jak místní rádi říkají, retro 🙃

Po návratu do kempu si k večeři uděláme naši oblíbenou ovesnou pizzu a užíváme si výhledy na Lomničák, kterého se ne a ne nabažit.

Brynzový den

19/07/2023

Dopoledne pracujeme, ale odpoledne nám to nedá a vyrážíme opět do Tatranské Lomnice. Tentokrát jdeme na jisto a hledáme vyhlášenou kolibu Stará Mama. Dostali jsme doporučení na jejich brynzové pirožky a můžeme potvrdit. Opravdu je tu umí!

Po práci legraci

20/07/2023

Celý den věnujeme práci a studiu. Navečer si pak za odměnu skočíme do reštyky Famosa, kterou máme kousek pěšky od kempu. Nekecaj, opravdu tu vaří famózně.

Po stopách českého architekta

21/07/2023

Víkend před námi, jde se plesovat! Vyrážíme k snad nejoblíbenějšímu jezeru Tater – ke Štrbskému plesu. Užíváme si procházku kolem jezera a ze všeho nejvíc výhledy na hotel Patria. V budově poznáváme rukopis Zdeňka Řiháka, autora naší milované Labské boudy v Krkonoších.

Před návratem do kempu zajdeme ještě na doporučení do Monte Móry Café. Tahle supr kavárna je jen kousek od jezera a přitom tu nepotkáte skoro žádné turisty. Ideální kombo! Na střeše kavárny je navíc rozhledna, ze které je vidět známý hotel Panorama (hádejte od jakého architekta ☺️).

Den nabitý k prasknutí

22/07/2023

A plesujeme dál… dnes nás čeká Skalnaté pleso pod Lomničákem. Nahoru k jezeru se člověk dostane buď lanovkou, nebo pěšky pod ní. Vybíráme druhou možnost a jdeme pěkně po svých. Nahoře nás čeká světový unikát – visutá lanovka na Lomnický štít s převýšením skoro tisíc metrů a sklonem jízdy téměř 45°. To všechno bez jediný podpěry! Na adrenalinovou jízdu na vrchol si netroufáme a raději si na Skalnaté chatě dáváme panáka borovičky 😅

Z malého výletu k plesu se nakonec spontánně stává celodenní okruh tatranskou magistrálou. Cestou míjíme nosiče – místní chlapy, co si naložej jen tak metrák na záda a jdou tahat zásoby k chatám, ke kterým nevede žádná lanovka. Pro nás něco neuvěřitelnýho, pro ně denní chleba.

K večeru dorazíme do horské osady Starý Smokovec. Městečko se nám natolik zalíbí, že si necháváme ujet vlak a jdeme si dát ještě vyhlášenou tatracinku (neboli tatranskou palačinku) jako sladkou tečku na závěr dne.

Jako v ráji

23/07/2023

Přišel čas prozkoumat Slovenský ráj. Díky ferratě Kyseľ tu můžeme chodit nejen po kopcích, ale také po skále. Zajištěná cesta vede korytem potoka podél vodopádů, takže je tu příííjemně chladno. Jak osvěžující, když je třicet ve stínu…

Digitální nomádi

24/07/2023

Pondělní den věnujeme práci, administraci a relaxu. Plánujeme zítřejší trek, cvičíme, protahujeme se. Odpočíváme.

Nad Tatrou sa blýska

25/07/2023

Nasedáme na vlak a znovu vyrážíme ke Štrbskému plesu. Staniční budova nádraží tu má díky kombinaci betonu, skla a dřeva správnou retro atmosféru. Zalíbí se nám tu a tak tu jen tak chvíli sedíme a koukáme.

Z našeho plánu na trekování kolem Malého a Velkého Soliska nakonec hodně brzo sejde. Nahoře ve skalách nás chytne bouřka o velikosti ragnaroku a my pokorně otáčíme a vracíme se zase k vlaku.

Kde domov můj

26/07/2023

Déšť nad Tatrou ne a ne ustát a tak se rozhodujeme náš pobyt na Slovensku o pár dní zkrátit. V kempu se rozloučíme s majiteli, nakoupíme pár drobných darčeků rodině a vydáváme se na cestu. Jedeme domů.

💰 Budget

Cestování nás dvou dohromady stálo 3 183 Kč/den (73 200 Kč ÷ 23 dní). Náklady jsme si rozdělili do několika kategorií pro náš lepší přehled.

Tabulka nákladů

• Zábava: 27 300 Kč
  (gastro, zážitky, vstupné…)

• Ubytování: 15 500 Kč
  (autokempy a útulny)

• Jídlo: 13 700 Kč
  (nákupy zásob s sebou)

• Vybavení: 8 500 Kč

• Doprava: 4 300 Kč

• Ostatní: 3 900 Kč

• Celkem: 73 200 Kč

Průměrné ceny

Svoje náklady jsme si den po dnu zapisovali do jednoduchý tabulky v telefonu. Pomohlo nám to držet rozpočet hezky na uzdě.

Ceny na Slovensku se pohybujou zhruba jako u nás v Česku (rok 2023). Počítejte s nějakými 15–25 € za den v kempu a za večeři pro dva necháte v restauraci asi 40 €.

Draho je hlavně ve Vysokých Tatrách, tam je hromada turistů a ceny jsou oroštovaný. Naopak kolem Martina a Ružomberoku bývá příjemně levno.

Výzva splněna!

Krom nachozenýho miliónu jsme zjistili, že na Slovensku jsou hlavně miliónový lidi 🙂 Moc rádi se sem v budoucnu zas vrátíme.

Pokud se z dovolených vracíte pokaždý s nějakým tím kilem navíc, zkuste svou příští dovolenku pojmout víc akčně. Stačí nechat auto v kempu a chodit po svých, co to jde. Udržíte si váhu, a ještě ušetříte za naftu.

Poděkování

Při plánování naší cesty po Nízkých Tatrách jsme se inspirovali článkem od kamaráda Jana Václavíka. Děkujeme, Honzo!